STUDIE NÁRODNÍ KNIHOVNY ČESKÉ REPUBLIKY • 2022

Religionistická mapa literárních významů:
Citace Bible v prvorepublikovém tisku

Bible je nejcitovanějším textem evropských dějin. Daleko přesahuje oblast náboženského čtení, ortopraxe, liturgie a teologie, vstupuje do veřejného prostoru, stává se nevyčerpatelným zdrojem literární i širší kulturní inspirace. Bible je významnou oporou nejen náboženských, či morálních, ale i společensko-politických názorů s významnými dopady na kulturu a její nositele.

Pán na lavičce

Inovativní zpracování digitalizovaných textů v projektu DL4DH umožnilo vyvinout postup strojového rozpoznání biblických citátů v korpusu vybraných prvorepublikových periodik z let 1925–1939. Navázali jsme na rozsáhlý projekt America’s Public Bible, věnovaný studiu biblických citací ve starším periodickém tisku v USA, a přenesli jej v menším měřítku do prostředí veřejného československého tisku v období první republiky. Jde o specifickou oblast, v níž knihovny v České republice disponují prostřednictvím již digitalizovaných pramenů autoritativními sbírkami, které se dále obohacují o regionální varianty hlavních titulů. I přes jistá omezení v dostupnosti a kvalitě některých digitalizovaných zdrojů (vybraný vzorek nepředstavuje kompletní soubor čísel uvedených periodik, natožpak veškerý českojazyčný prvorepublikový tisk) se nám podařilo zjistit informace o citovanosti Bible ve veřejném tisku. Tento postup je veden z pozice metod „čtení z dálky“, tedy využití nástrojů kvantitativní analýzy textů pomocí strojového zpracování přirozeného jazyka.

Po zpracování dat se podařilo celkem identifikovat více než 7 000 pravděpodobných biblických citací (kompletní výsledky pro detailnější vyhodnocení naleznete zde). Mezi zvolenými periodiky jsou patrné výrazné rozdíly co do počtu a profilu citací. Grafy na tomto webu poskytují nový pohled na citování Bible v prvorepublikovém tisku: je z nich patrná výrazná přítomnost v masmédiích postupně sekularizovaného světa 20. století, procházejícího postupným odkouzlením světa, atomizací rodiny, prudkou urbanizací, sociální mobilitou a obrovským vědecko-technickým rozvojem. Na druhé straně stojí rozvoj individuální religiozity včetně ezoterických směrů, ale i nenáboženské spirituality.

  • Periodika
    • 11 periodik
    • 149 ročníků
    • 16 022 čísel
    • 167 263 stran (1 131 851 normostran)
    • 316 972 671 slov
  • Bible
    • 5 překladů
    • 202 knih (74 unikátních)
    • 89 485 veršů (36 745 unikátních)
    • celkem 1 620 772 slov

V konkrétním období a prostoru první republiky lze však nalézt i další komplexní faktory ovlivňující citování Bible, jako je specifické provázání státní ideologie s podporou rozvoje Církve československé (od roku 1971 nazývána i Církev československá husitská) a hledání cest římských katolíků v demokratickém zřízení po rozpadu Rakouska-Uherska. Na příkladu původně dominantní římskokatolické církve je možné vnímat komplexnost doby, která nalézala vyjádření i v periodickém tisku. Za situace, kdy byla římskokatolická církev původně úzce propojená s vládnoucí elitou rakousko-uherské monarchie a konzervativními postoji římského centra, to tato církev a její věříci neměli v moderní demokracii lehké. Existenciální rozpor s hrůzami nedávno prožité světové války, která otřásla světonázorem a vírou širokých vrstev většiny věrovyznání, rozkol s nově budovanou koncepcí československého demokratického státu a obecná disonance s programově antimodernistickými postoji římskokatolického centra – to vše se vedle dalších faktorů podepsalo na redukci kněží a podpory římskokatolické církve během 20. let. Netýkalo se to ale Českobratrské církve evangelické, která měla oporu vrcholných politických představitelů státu, ta v této situaci posílila. V průběhu 30. let nicméně dochází k dočasnému usmíření římskokatolické církve s československými elitami a postupné stabilizaci, a to jak díky celkové politické situaci, tak i určité vnitřní obnově. Na Moravě a v Sudetech dochází ale k částečně jinému vývoji, který může mít vliv na literární produkci. Úplně mimo námi sledovaný prostor českojazyčných periodik pak římskokatolická církev, např. ve slovenském prostoru, sehrála významnou oporu autonomistických sil, které ve spolupráci s nacistickým Německem povedou následně k rozpadu republiky.

V komplikovaných podmínkách národnostního složení Československé republiky vzrůstaly zároveň odstředivé tendence výrazných menšin původního rakousko-uherského silně multietnického soustátí, podbarvené i rozdílným kulturním, náboženským, politickým a ekonomickým zázemím. Je to doba, kdy také nabírá na významu komunismus a národně orientované krajně pravicové strany. Zde se těchto charakteristik letmo dotýkáme zejména proto, že nám umožňují nastínit komplexnost celkové společenské situace první republiky.

Identifikace biblických citací a vazba s charakteristickými tituly spřízněnými s různými politickými směry dané doby umožňují jen limitovanou kvantitativní sondu do světa vybraných masmédií. Výzkum jsme podnikli s plným vědomím omezení, že tímto postupem nelze zachytit všechny nuance a souvislosti s výše naznačenými myšlenkovými a politickými směry; na druhou stranu lze díky automatizovanému srovnávání textu charakterizovat využívání kulturně významných textů, v našem případě Bible, ve zvoleném cílovém korpusu vybraných prvorepublikových periodik. Tento postup umožňuje zjistit, které citáty se objevují v textech nejčastěji, jaké je zastoupení Nového a Starého zákona, jak výrazně mezi novozákonními citáty převažují evangelia a mezi starozákonními morální kompas Desatera i jak se citování Bible vyvíjelo časově v rámci vybraných periodik a jejich vztahů.

Tento web slouží jako explorativní virtuální „mapa religionistických literárních významů“, mapující přítomnost Bible ve veřejném prostoru pomocí deskriptivní statistiky a síťové analýzy na základě periodického tisku – tehdy nejvýznamnějšího sdělovacího prostředku, který byl široce konzumován kulturně, sociálně, politicky a nábožensky činnými osobami. Ty dále užívají biblických citátů k podpoře své agendy. Náš postup ilustruje možnosti, jaké digitálním humanitním vědám poskytují kvalitně zpracované a strojovému čtení uzpůsobené texty. Zároveň přinášíme modelové workflow pro vytěžování a zpracování literárních textů k volné inspiraci pro další projekty. Rozsáhlá periodika, ale i další texty jsou významnou, ale kvantitativně stále ještě málo prozkoumanou součástí kulturního dědictví. Toto dědictví je uchovávané a dnes konečně i digitálně zpřístupňované prostřednictvím systematických snah předních českých knihoven.

Trendy

Všechny prezentované grafy jsou založeny na strojovém zpracování korpusu, nelze se tedy vyhnout jistému poměru citátů nerozpoznaných (falešně negativní výskyty) a mylně rozpoznaných jako biblické citáty (falešně pozitivní výskyty). Zvolili jsme ve všech případech poměrně konzervativní přístup, který se snaží do značné míry omezit poměr falešně pozitivních výskytů i za cenu nerozpoznání některých jiných, viz zde.

Intertextuální vazby uvnitř Bible jsou vyřešeny tak, že jsou oba verše spojeny do jednoho (např. „Nezabiješ“ je uvedeno jako verš Ex 20:13 / Dt 5:17 a započítává se pouze jednou v této dvojici veršů). Některé verše však mohou z tohoto důvodu být prezentovány jako součásti více subsetů (např. „Hlas volajícího na poušti“ je sdílen několika evangelii, ale ty všechny zároveň odkazují ke starozákonnímu Izaiášovi). Ačkoliv se verše mohou lišit ve svém dalším obsahu, zpravidla je citována jen jejich sdílená část, a proto je méně zavádějící shrnout je jako jednu citaci. Zároveň je nutné vzít v potaz, že jsme nepodchytili zdaleka všechny intertextuální vazby, které v Bibli jsou, ale pouze ty nejčastější.

Všem zájemcům o hlubší analýzu biblických citací tak musíme doporučit podívat se na naše výsledky zblízka. V tomto CSV souboru naleznete výsledky, které se dále promítají do statistik a které obsahují jak odkaz na konkrétní stránku periodika, kde se vyskytují, tak přímo pasáž periodika, ve které byl citát nalezen. V tomto souboru pak naleznete ty citace, které byly z výsledků vyhozeny na základě tzv. stop-podveršů (viz workflow), ale které mohou stále obsahovat mnohé biblické aluze.

Zde prezentované výsledky jsou založeny na pročištěných datech, která jsou již poměrně jistá, ale nikoliv stoprocentní (viz workflow). Tuto skutečnost berte prosím v potaz. Stejně tak při interpretaci grafů berte v úvahu, že ne pro všechny roky je dostupné stejné množství materiálu, viz přehled dat. Například menší počet citací po roce 1934 je do velké míry odrazem nedostupnosti katolicky laděného periodika Čech.

Nejčastější citace v letech

V této části si můžete prohlížet grafy, které zobrazují vývoj citování některých veršů v letech. Pro přepínání jednotlivých grafů použijte rozbalovací menu „filtrovat podle“. Zde zobrazované hodnoty jsou absolutní počty citací.

Nejčastější citace celkem

Graf ukazuje, jak se ve využitém korpusu vyvíjela citovanost deseti nejzastoupenějších biblických míst. Je zde patrný setrvalý zájem o Desatero, kde převládá přikázání „Nezabiješ“ (Ex 20:13/Dt 5:17), které je i celkově nejcitovanějším veršem, a o evangelia, kde je celkově nejcitovanější úryvek z verše L 2:14: „Sláva na výsostech bohu“. Přehled celkově nejcitovanějších veršů naleznete zde

Filtrovat podle

Přepnout typ grafu
Tato audiovizuální mapa vznikla v rámci projektu programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II, Ministerstvo kultury ČR) č. DG20P02OVV002 s názvem „DL4DH – vývoj nástrojů pro efektivnější využití a vytěžování dat z digitálních knihoven k posílení výzkumu digital humanities“.
Doporučená citace: Válek, František; Vozár, Zdenko; Zbíral, David; Bežová, Michaela; Hrzinová, Jana; Novák, David; 2022 Religionistická mapa literárních významů: Citace Bible v prvorepublikovém tisku [online].